Pojďte dál! Jen račte dál. Každou noc přesně v půlnoc se mi pootevře okno do zahrady.

Stromy , vy co rostete jen v noci:
každý den jsou vaše větve výš,
korunami blíž.

Klepete mi na okno.
Já slyším, musím spát…
…však uvnitř křičím „Uneste si mě!“

„Uneste mě i s postelí, já budu vám ležet ve větvoví.
Budu vám hladit pupeny.“

Pojďte dál! Jen račte dál.
Každou noc přesně v půlnoc
se mi pootevře okno do zahrady.

Stromy , vy co rostete jen v noci:
každý den jsou vaše větve výš,
korunami blíž.

Už objímáte moje tělo větvemi teplými.
Z vlasů kuličku a nohy zaplést.

„Zapleťte si mě do kmenů, já budu vám loupat z dutin tmu.
Budu vám česat listoví.“

„Uneste si mě!“